Jak se bezproblémově a rychle naučit cizí jazyk

Ach ty jazyky! Pro někoho důležitost, pro někoho zase koníček, který se na cestách vždy hodí. V dnešním článku se budeme věnovat uměle vytvořenému názvu ILLS (Intensive Language Learning Strategy), česky strategie intenzivní výuky cizích jazyků.

Začala bych slovíčkem strategie. Co si pod takovým slovíčkem vybavíte? Dlouhodobý záměr nějaké činnosti nebo snad i druh počítačových her? Oboje je samozřejmě správné, já bych ale zůstala u toho prvního.

K tomu, abych se mohli začít učit nějaký cizí jazyk, je potřeba především motivace a zájem. Asi každý byl ve škole při hodině angličtiny, němčiny nebo francouzštiny jednou otrávený a jazyk mu doslova lezl krkem. No, ten fyzický možná také, když jste si jednou za čas podložili hlavu rukou a povolili všechny svaly na obličeji. Motivace je potřeba u všech činností, které děláme. Každý z nás musí mít důvod se daný jazyk učit. K motivaci bezpochyby patří i zájem. Bez zájmu nic nejde.

Bez zájmu nejde jít do školy, do práce, bez zájmu nejde jíst ani spát. Pokud jsem tak otrávená, že se mi do školy jít nechce, prostě tam nejdu. Nebudu se přemáhat, protože vím, že by se to mohlo ještě stupňovat. Pokud se mi zrovna dnes nechce učit jazyk, neučím se ho, protože z osobní zkušenosti vím, že by se mi ho nechtělo učit ani zítra, pozítří, za týden i za rok.

Jak takovou motivaci najít?

Ve všem, co je kolem nás, se dá najít motivace. Stačí se jen porozhlédnout, otočit se, stoupnout a jít se podívat na chodbu pracovního úřadu. Pamatuji si, jak jsem ve svých sedmi letech uviděla v novinách fotografii križníka Aurora z Petrohradu. Několik týdnů předtím se mi o takové lodi zdál velice zajímavý sen a když jsem ji teď uviděla v novinách, chtěla jsem ji vidět i na vlastní oči.

No jo, jenže kde takovou loď najít. Po pár dnech poptávání se a zjištování, odkud loď pochází, jsem se dozvěděla, že je k vidění v St. Petersburgu. A jakým že jazykem se tam mluví? Samozřejmě že rusky. A tak začaly mé počátky s ruštinou. Začala jsem si kupovat ruské učebnice, slovníky a na staré kazetě měla několik ruských písniček, včetně hymny. V té době jsem neměla telefon ani internet, tak to bylo obtížné, ale i tak snaha byla. Ruská azbuka mi doslova lezla krkem. Санкт-Петербург bylo pro mě slovo absolutně nemožné. Jak může české S vypadat jako C, proč je P místo R a dalších deset proč, proč, proč.

Po pár letech jsem už bez problému dokázala přečíst novinový článek nebo titulky u filmů. Motivace byla tedy dost prostá, ale za to účinná. Rozhlédla jsem se, nechala se unést zajímavou lodí a už jsem se utápěla v ruštině. Dnes se obrázky už unášet nenechávám, protože po mých cestách a zahraničních známostech vím, že je spoustu kvalitnějších a pochopitelnějších důvodů, proč se daný jazyk učit. Pro začátek ale dobré.

A zájem? Ten byl obrovský. Děti v mém věku si venku hrály s míčem, lepily papírové modely nebo hrály Play Station. Vzhledem k tomu, že jsem žila na vesnici, kde skoro neštěkne ani pes, to bylo pro mě dost vyhovující. Nikdo nikde, počasí občas pod psa. Pak stačilo jen vytáhnout knížku, zapnout kazeťák a začíst se do ruštiny. Kdybych měla možnost chodit každý den ven s dětmi a hrát si, určitě by zájem takový nebyl, ale od ruštiny bych nikdy nepustila. Vážím si své cílevědomosti a vím, že bych se na ní alespoň občas koukla. V dnešní době probíhá výuka jazyků trochu jinak. Máme spoustu možností, jak se ho naučit a i spoustu jiné motivace, inspirace..můžeme se nechat inspirovat cizím filmem, obrázkem, tónem jazyka, ale i prací v zahraničí nebo přítelem/přítelkyní, kteří bydlí mimo republiku. Nikdy ale nesmíme vynechat to zázračné slovíčko motivace, které je nedílnou součástí naší výuky.

Pokud jsme motivováni a máme o daný jazyk zájem, jsme u naší známé strategie. Chci se učit francouzsky, protože chci do Francie, chci se učit islandsky, protože chci jednou na Islandu bydlet. Mám zájem o jazyk, protože si chci v budoucnu splnit sen. Mám zájem o jazyk, protože je v dnešní době důležité mluvit několika cizími jazyky. Pokud chcete a máte zájem, určitě od toho neupustíte po měsíci nebo půl roce. Chcete se stále zdokonalovat. Chcete se učit i v budoucnu a máte to v plánu.

Intenzivní

Intenzivní neznamená ležet celý den v knížkách a na uších mít sluchátka s audionahrávkami. Co si vybavím pod pojmem intenzivní? Jak se učím intenzivně?

Pojmem intenzivně jsem se zhrozila. Nic není ale tak hrozné, jak se zdá být. Od hodinky čtení a poslouchání jsem se dnes dostala i k sedmi hodinám intenzivní výuky a sama cítím, že mi jazyk do hlavy leze sám. Vše začíná nečím, co s jazykem nemá co do činění. Klidná a pomalá snídaně, sprcha, rádio, televize, relax – duševní rovnováha a spokojenost. Jsem klidná, mám zájem a motivaci. Posadím se k počítači, zapnu reproduktor, spustím si ruské rádio a internetový deník. V klidu si přečtu, co je nového, co se stalo nebo s čím novým zase přišli.

Otevřu si portál livemocha, který mimochodem doporučuji, v klidu si přečtu text, který později namluvím a pošlu ho na server. Pak jen čekám, co mi na to poví rodilí mluvčí nebo co mi opraví. Chyby si zapíšu na papír a otevírám další text. Všechny chyby a opravy přijímám. Nikdo není dokonalý, a o tom je právě život. O přijímání, o zdokonalování, o přemýšlení.

Občas si řeknu, že se chci dnes naučit nových 50 slovíček, a tak brouzdám po slovnících, ustřihnu si několik malých papírků, slovíčko zapíšu a vylepím na předmět, který jsem se naučila. Pokud se právě dnes chci naučit všechen nábytek, který mám kolem sebe v pokoji, sepíšu si všechna slovíčka na lístečky a lístečky později rozlepím po skříni, stole, posteli, na parapet nebo na krabici. Lístečky tam samozřejmě nemám celý rok, ale pokaždé, když si jdu vzít ze skříně jiné oblečení, jdu si lehnout nebo jdu do knihovny, abych si vyndala knížku, mám na očích ruské slovo.

Lístečky po pár dnech odlepím a začínám od znova. Azbuku mám ještě dnes vylepenou na knihovně a jestli se to návštěvě líbí nebo ne, to je už jejich věc. Azbuku mám pořád na očích a kdykoliv si nevím rady, stačí se jen otočit a podívat se. Azbuku mám v hlavě zafixovanou a automaticky píši text tak, jak má být. Pokud se ale v týdnu učím dva, tři jazyky, občas mám takový guláš, že místo A napíšu švédské Å a všimnu si toho až později.

Od třetí hodiny učení už začínám přemýšlet v cizím jazyce a zkouším si sama pro sebe říct: „potřebuji se najíst, jdu ven, piju limonádu s bublinkami, venku svítí sluníčko a večer je až za tři hodiny, už asi půjdu spát, jsem ospalá..“

Cizí (jazyk) 

Mám motivaci a zájem. Cítím se na učení, chci se dnes naučit základní pojmy a ještě dnes chci umět pozdravit v cizím jazyce. Jakým jazykem ale začít? A proč se zrovna ten jazyk učit?

Výběr jazyka je dost složitá záležitost. V takové situaci se ocitne hromada studentů, kteří se mají rozhodnout, zda chtějí jako druhý jazyk němčinu, ruštinu, francouzštinu nebo španělštinu. Někdo vybírá podle tónu cizího jazyka – chci umět francouzsky, protože se mi francouzština moc líbí, chci umět francouzsky, protože miluju módu, francouzské filmy nebo Eiffel Tower. Chci umět japonsky, protože miluju anime, japonské televizní seriály nebo japonskou muziku.

Druhou variantou pak bývá využití jazyka pro budoucí studium, práci nebo život v cizí zemi – chci se učit norsky, protože bych chtěl/a v budoucnu v Norsku žít a pracovat. Chci se učit finsky, protože bych chtěl/ studovat na helsinské univerzitě.

Babička bydlí v Rumunsku, teta v Řecku, sestřenice zase v Moldavsku. I to jsou možnosti. Žádná možnost totiž není vůbec špatná. Ve všem hraje hlavní roli jazyk a jeho učení. Nikdo nemůže říct, že je špatné se učit estonsky, protože se tak mluví jen v Estonsku – rozumět se dá i trochu finsky apod., ale nikdy se tam nepodíváte. Nikdo nemůže tvrdit, že výuka vietnamštiny je zbytečná, ikdyž se nikdy do Vietnamu nepodíváte. Nikdo ani nemůže tvdit, že je afrikánština, hebrejština, čínština nebo laoština zbytečná.

Všechno to jsou cizí jazyky, které se vám můžou kdykoliv hodit. Nikdy neočekáváte, že byste se začali učit portugalsky, ale jednou vám může být nabídnuta výborná a kvalitní práce v Lisabonu a vy budete jen těžko odmítat. Na internetu najdete inzerát, kde nabízí dvojnásobek toho, co si vyděláte za měsíc za překlad z dánštiny do češtiny. Také nad tím budete dlouho uvažovat a váhat. Jednoho dne se vaše oči setkají s nádhernou Thajkou, která neumí česky a anglicky jen pár frází. Chcete se s ní scházet, žít, založit rodinu. Jak s ní ale mluvit? Thajsky! Ona vás bude učit thajsky, vy jí na oplátku česky. Vždy se dá vše nějakým způsobem vyřešit, a proto je v takové situaci výuka cizího jazyka nezbytná.

Už víte, co je ta záhadná strategie výuky cizího jazyka? A že to není vůbec těžké? Jediné, co k takovému odhodlání (začít se učit nový jazyk) je pevná vůle, vytrvalost a silné slovíčko chtít, které má kolikrát větší sílu, než bychom čekali.

 

.

 


Napsat komentář Zrušit odpověď na komentář